SCHLADMINGSKÉ ALPY

NÍZKÉ TAURY – SCHLADMINGSKÉ ALPY  / 2. – 5.7. 2005 /

HOCHGOLING / 2863 m /, GREIFENBERG / 2618 m /, WALDHORN / 2702 m / 

Fotogalerie k článku je zde
 

ÚČASTNÍCI: Radim, Pavel, Petr a já

 1. DEN: Vzhledem k tomu, že jsou v týdnu 2 dny za sebou svátek, tak to původně vypadalo, že pojede asi 10 lidí, jak už to tak bývá nakonec jsme s Petrem zůstali sami dva. Takže sem rozhodil sítě a přes internet jsem se domluvil Pavlem z Chebu a s Radimem z Písku, kteří na tom byli podobně. Domluva i přesto že jsme se neznali byla jednoduchá a rychlá. Rozhodli jsme se pro oblast Schladmingských Alp. Pavel bere auto nás dva nabírá v 5 v Plzni a jedeme pro Radima do Tábora. V 8:30 jsme na hranicích s Rakouskem a v 13 hodin přijíždíme na parkoviště do Unt. Gföller / 1079 m /. Po přebalení věcí v 13:45 vyrážíme nahoru, začíná pršet. Nejprve se jdeme podívat na vodopád Wh. Riesach Fail, po deštích, které tady byli je v něm docela dost vody, tak je na co se dívat. Pak sestupujeme zase zpátky dolů a odtud po pohodlné cestě stoupáne k Gölling Hütte / 1079 m /.  Na chatě jsme za 2 hodiny, jelikož prší, tak si domlouváme nocleh ( cena 7,5 €  a 5,5 pro AV ),  večeříme před chatou a pak jdeme na pivo dolů do hospody ( 3,4 € ), informujeme se na počasí – má být dva dny pěkně, domlouváme si tam úschovu batohů na zítřek a v 22 jdeme spát.

2. DEN: Vstáváme v 7:30 snídáme, bereme si batoh do dvojice a v 8:45 vyrážíme na Hochgoling / 2862 m /, cesta vede podél potoka nahoru, po cestě potkáváme hodně koní. Nad chatou je suprový plácek na stany. Pak stezka začíná docela slušně stoupat do sedla Gölling Scharte / 2326 m /. Tam dáváme pauzičku a pak pokračujeme strmě nahoru. Po chvíli se dá vybrat ze dvou možných směrů, cesta doleva je podle rozcestníku těžší, tak po ní jdeme nahoru. Značka nás vede po hřebínku, místy se musí lézt s pomocí rukou, ale nic náročného to není. Na hřebeni je místy sníh a led z noční bouřky. Párkrát se vyleze nahoru a dolů po zubatém hřebenu a jsme na vrcholu a z něj se nám otevírají celkem pěkné výhledy. Je vidět i Dachstein a Höchkönig.  Na vrcholu svačíme, fotíme se a pak sestupujeme druhou cestou dolů. Na této straně je směhu o dost víc, tak ze začátku prošlapujeme cestu, do té doby než potkáváme všechny ostatní vystupující družstva. Slézáme do sedla a pak následuje hodně prudký a nepříjemný sestup dolů k chatě. Tam si vyzvedáváme batohy a věci, které jsme tady nechali a v 16 hodin vyrážíme nahoru směrem k vrcholu Grieffenberg / 2618 m /, nahoru je to celkem slušný krpál a po celém dni už je toho docela dost. Pro dnešek končíme v sedle Grieffenbergscharte / 2450 m /. Stavíme stany a vaříme večeři, je úžasný západ slunce a tento večer se počítá k jednomu z nejhezčích co jsem v horách zažil.

 3. DEN: Vstáváme v 7:30, je zima a všude kolem mlha, jsme zvědavi jestli se protrhá. Začínáme stoupat na Grieffenberg / 2618 m /, tam se mlha částečně trhá,  fotíme se a zapisujeme do vrcholové knihy, pak sestupujeme k dolů jezerům Unter ?? a okolo nich přecházíme a zase pomalu stoupáme do sedla Breitte Scharte, z něho opět dolů, pak traverzujeme přes sněhové pole do dalšího sedla Waldhorntörl / 2283 m /. Tam necháváme batohy a jen nalehko vybíháme na Waldhorn / 2702 m /. Je tady starý dřevěný kříž a podle vrcholové knihy se sem moc nechodí.  Alespoň jsme tu sami a můžeme se kochat pěknými výhledy. Vracíme se zpátky do sedla a prudce sestupujeme dolů k jezeru Kapuzine See, kde také obědváme. Dělá se hodně velké vedro, což nevěstí nic dobrého. Dále sestupujeme k chatě Preintaler Hütte / 1657 m /, tam si dáváme 2 piva ( 3,4 € ), chataře, který je mimořádně sympatický se ptáme na počasí na další dni, říká, že dnes v noci má v celých Alpách sněžit a pak má dva dny pršet. Dále se ho ptáme na možnost přespání v salaších Neu Alm, kupodivu nám říká, že se tam spát dá. My tedy vyrážíme nahoru, za chvíli jsme na místě u salaší Neu Alm / 1849 m /, ve vnitř sice nic moc, ale spát se tam dá. Venku vaříme, je pěkný výhled do údolí, ale zároveň je docela dusno. Pavel říká, že za pár hodin bude pršet, s tím jdeme spát.

4.DEN: V noci skutečně začalo pršet, ochladilo se a když se vzbudíme, tak zhruba 300 výškových metrů nad námi leží čerstvý sníh. Tak měl chatař pravdu. Snídáme a chvíli čekáme, ale pak vyrážíme v silné průtrži mračen dolů. Celý okruh tedy nedokončíme, původně jsme chtěli ještě na Hochwildstelle / 2747 m / a na Höchstein / 2543 m /, ještě jeden den jsme potřebovali,  ale alespoň máme důvod se sem vrátit. V půl 12 jsme zpátky na parkovišti a po zabalení odjíždíme domů, v Českých Budějovicích si dáváme oběd a pak se loučíme s novými kamarády.