WILDER KAISER / 26.-30.8.08 /

Fotogalerie zde

1.Den: Z Plzně odjíždíme cca v 6 odpoledne. Na Rozvadově, nás ještě napadají myšlenky dát všechny naše Eura na červenou a pak si tajně užívat v nočních klubech a restauracích, ale nakonec vítězí přeci jen Alpy. Strejda Forman, nás spolehlivě dopravuje přes Mnichov, Raubling a v Oberaudorfu sjíždíme z posledního dálničního sjezdu v Německu a hned pokračujeme po státovce do Rakouska. Prázdná místa v autě se snažíme zaplnit na odpočívadle někde v Německu, ale dvě černošky v minisukni a lodičkách prý do hor kupodivu nechtějí. Přes Walchsee a Kossen dorážíme do Griessenau, kde je odbočka nahoru na parkoviště GriessenauAlm. Tam dorážíme asi v 11 v noci, dáváme plechovkáče a jdeme spát.

2.Den: Budíme se asi v 8, kolem už chodí turisti a přejí nám Guten Morgen. Snídanička, kafíčko, čajíček, buchtička a po zabalení vyrážíme nahoru na chatu Stripsenjochhaus / 1603 m /. Trvá nám to hodinu a čtvrt. Začíná být vedro. Ubytováváme se, přebalujeme a jdeme lézt. Na chatě u vchodu je průvodce, kde jsou všechny cesty v okolí, tak vybíráme Gamswandl, kde jsou dvoudélkové cesty. Aby jsme si zvykli na místní vápno. Oblast se nachází cestou zpátky cca 15 minut, kde jsou viditelné odbočky z hlavní cesty co vede od parkoviště na chatu. Je na úpatí Fleischbanku. Cesty jsou asi 50 metrů dlouhé, šedesátky lana vystačí na slanění, lezeme 4 cesty ( HUNDEGGER V-, NASS UND KALT V+, EDELMISCHUNG V+ a WASSERRRILLEN TANGO IV ). Pak pivko na chatě a plánování na zítřek.

3.Den: Opět jdeme na kratší cesty, tentokrát do oblasti WILDAGERWANDL, kde jsou třídélkové cesty. Slaňovat je už nutno na dvakrát, cesty mají tak 100 metrů. Lezeme cesty VIA CRISTINE IV a DONNERWETTER V+, což je nádherná cesta, kde je skoro vše. Dole plotna, pak sokolík, nahoře spára v kolmém a nakonec za odměnu převis. Luxusní oběd vaříme přímo pod stěnou. Pak se přemísťujeme ještě na Gamswandl, kde lezeme cestu CLAUDIA V+. Večer pivko na terase a rozhodnutí, že zítra půjdeme 15ti délkovou cestu VIA CLASSICA.

4.Den: Vstáváme na nás už brzo v 7. V půl 9 jsme u nástupu. S heslem OS nebo smrt ( jak říká Bejbs ) Víťa nastupuje do první délky. Nenachází štand. No já jdu na druhou délku a docela dost bloudím, z šedesátky zbývá metr a štand nikde. To nám to pěkně začíná. Nakonec se napínám a nacházím štand z cesty KOITUS INTERUPTUS za pěkných 7+ ( což zjištujeme později ). Vidíme dál nýty a říkáme, že je to určitě naše cesta, vypadá to těžce, ale je to dobře odjištěný. Nakonec zjišťujeme, že bychom nalezli do cesty KI. My musíme se pokračovat víc vpravo, přes vklíněný balvan. Štandy jsou totiž na tomto plácku dva, jeden nalevo v koutku – to je štand od KI a od naší cesty je napravo ve stěně, odkud se pokračuje vpravo. Tady jsme se dost zdrželi, tyto dvě délky jsme lezli 1,5 hodiny. Ve čtvrté délce začíná lezení a první kolmý úsek za V-. Víťa říká, že už tahat nebude. Tato délka je i docela rozlámaná. Následuje komín, kde si roztrhávám svoje oblíbené lezecké kalhoty. Přitvrzuje se… Pátá a šestá délka jde, v poslední délce nad první travnatou terasou opět bojujeme. Následuje přechod cca 100 metrů po trávě a kamenech a následuje klíčová pasáž výstupu, dvě pětkové délky. Zdá se mi, že je to zde i hůř jištěné a tak se hodí frendy. Ale lezení je to luxusní, to zase jo. Klíčové místo je v komíně, kde nic není na nohy ani ruce. Jako bonus je komín ještě docela vlhký. Tady se z chlapců stávají chlapi a z chlapů trosky co prodávají své lezecké vybavení. No když funguje plzeňská spárkařská škola, tak musí fungovat i plzeňská komínová škola - funguje. Následuje asi nejhezčí lezení co jsem kdy lezl. Vzdušné, přiměřeně těžké a dlouhé. Délka má cca 55 metrů, je zde 8 nýtů a následuje vzdušný štand. Lano táhne docela dost a mám strach, že mi strhne dolů. Poslední délka před druhou terasou taky není zadarmo a začínáme toho mít dost. Ale zase se dostáváme z komína na světlo, teplo a sluníčko - nálada se lepší. Na druhé terase dáváme oběd a chvíli odpočíváme. Opět přesun po trávě cca 100m. Čekají nás poslední dvě délky. Zde již jištění není skoro žádné – na dvě délky tři nýty – to není úplně jako v Arcu. Poslední délka ani není moc jasná kudy jít. Nahoře už není štand, ale jenom smyce. Asi v 17 hodin je posekáno. Hned balíme a pokračujeme dál, teď nás čeká ještě cca 250 metrů na vrchol nejdřív po travnatých terasách, kde je vyšlapaná pěšinka a pak se napojujeme na poslední asi 3 délky cesty NORDGRAT – obtížnost 3-. Lezeme to nejištěni, pár míst je dost hnusných, pod zadkem cca 800 metrů. ( jak říká bouldrista Marťas – to už je o kotníky ). Na vrcholu, jsme až v půl 7, průvodce psal max. hodinu, docela jsme bloudili. Zapisujeme se do vrcholovky, foto, dáváme tyčinku a hned se vydáváme po červených značkách dolů. Už tušíme, že to za světla nestíháme. Chvíli sestupujeme normálně, pak nacházíme slaňovací borháky, tak jednu délku slaňujeme. Pokračujeme mezi dvě věže ( nejdeme do Mordoru ), kde se ztrácí pěšina a myslíme, že máme vyhráno. Za chvíli cestička končí a vidíme jen cca 200 metrů dole sedlo. Tak zase slaňování. Štandy jsou po cca 30 metrech, což samozřejmě nevíme a u každého přesedáme. Dá se to slanit cca na 3x, my jsme slaňovali na 5x. Na pevné zemi stojíme cca v osm večer a začíná se dost šeřit. Balíme, svlékáme sedáky a valíme dolů. Za chvíli nacházíme značku, která vede do sedla Ellmauer Tor a po ní sestupujeme dolů. Už za tmy narážíme na feratu, po které jdeme až k lezecké oblasti Gamswandl. Jdeme už nejištěni, pod námi metrů dost. Čelovku má jenom Víťa, já jsme jí nechal chytře na chatě. Na chatu přicházíme v deset večer, už nám nechtějí dát ani pivo, ale nakonec se smiluj. Celkem pěkných 15 hodin, ještě, že jsme neměli kameru - ke konci to bylo skoro na - netoč to, to už není sranda.

5. Den: Jsme po včerejšku docela KO, tak se jdeme jen podívat na Stripsenkopf, což je vyhlídkový vrcholek cca 200 metrů nad chatou, kde je altánek. Pak se vracíme na chatu, balíme a sestupujeme dolů na parkoviště. U dolní chaty, oběd pivo a odjezd přes Walchsee, kde dáváme koupačku domů. Tam oslava návratu do ranních hodin ( aspoň teda já )

Další informace: Nocleh na chatě pro AV 10e, pivo 3,4e, Další možnost lezení jednodélkových cest je na Hundskopf, kde je i krátká cvičná ferátka. Možnost za chvíli vyběhnout na vrcholek nad chatou - Stripsenkopf 30 minut. Topo Via Classica zde. Topo krátší cesty zde a zde. Stránky chaty, kde se dá najít i průvodce okolních cest zde. Cestou zpátky je možná super koupačka v jezeře u Walchsee - 3e.

Poděkování sponzorům: Zykýmu za zapůjčení dvojčat a za posílání předpovědi počasí, Honzovi za zapůjčení frendů a průvodce. Strejdovi Formanovi za to, že nás spolehlivě odvezl tam i zpátky.