ARCO_říjen / 9-12.10.08 /

Fotogalerie ka nahlédnutí zde

1. Den. Jako vždy chaotické nakupování, balení a odjezd. Cesta probíhá jako pokaždé - pomlouváním kamarádů, kteří s náma nejedou. Na místo přijíždíme ve 3 ráno, lok z flašky rumu a rychle do spacáku.

2. Den: Při snidani vybíráme co dnes polezeme. John preferuje oblast CIMA ALLE COSTE a cestu VIA TRANSEAMUS, která je za 6b. Jednotlivé délky: 6a+, 6b, 5b, 5c, 6b, 5b, 6a+, 6a, 6a. Takže celkem se musíme snažit. Přístup: Na cestě do Arca odbočit doprava u sádek, pak po štěskové cestě na parkoviště, kde je i nějaký bar. Pak pěšky po cestě dál, po cca 10 minutách odbočka po pěšině doprava do kopce. značeno mužíky. Pak ještě chvilku po plotně pod stěnu. Bohužel v naší cestě právě začíná lézt Maďarská dvojice, tak John nastupuje do cesty hned vedle, my s Cyrilem čekáme a nastupujeme do původní cesty. První délka docela jde, v druhé už to jde hůř. Za chvíli je jasné, že to OS nebude. No další dvě lehčí délky na vyklepání a přichází nejtěžší místo - umyvadlo bez chytů s výlezem do převisu. Párkrát zkouším, pak rezignuji a dávám smyčku do presky a z volného lezení se stává technické :-). Na štand už dolézáme docela hotový. Dvě délky pod koncem, už se docela dost vážně rozmýšlíme, jestli to vůbec dolezeme. Plotnové lezení dává docela brutálně zabrat lýtkům ( které mě bolí pak ještě v úterý) a taky bolí prsty u nohou. Když vidíme Johna se Štěpánkou slaňovat, tak jim jenom tiše závidíme. Nakonec sebereme hrdost a dolézáme až nahoru. Sestup probíhá slaněním v cestě. K autu už docházíme za šera a na parkáč přijíždíme za tmy. Tam rychá večeře, pivko, někdo rum, někdo spánek

3. Den: Na dnešek vybíráme něco lehčího - cestu AMAZZONIA za 5c v sektoru PICCOLO DAIN. Je hned vedle cesty, kterou jsme lezli s Johnem v červnu, přístup od supermarketu v Sarche cca 5 minut po silnici sněrem na Madonnu di Campiglio. Obě cesty začínají u přehrady a jsou dobře odjištěné a často lezené. Dopoledne ještě jedeme do Arca a někdo něco kupuje, takže nastupujeme do stěny až po dvanácté hodině. Zase tam už skoro nikdo není. Cestu si docela užívám, je to parádní lezení. Obtížnost kromě prvních tří délek v traverzu, které tahá Cyril je vyrovnaná, většinou na 5a, 5b. Dolézá se až tam, kde končí skála a začínají křoviny. Sestup je odtud po vyšlapané pěšině, která začíná hned jak se doleze k plotu. Po příchodu k autu, jdeme koupit piva, večeříme na parkovišti a čekáme na ostatní. Pak klasika, večere, pivo, víno, spánek.

4. Den: Dnes jedeme jen na kratší cesty do sektoru Coltura. Je to hned u silnice. Jsme celkem unavený, tak dáváme jenom pár cest a ve 2 odjíždíme domů.

Poděkování: Šaman - za zapůjčená lana, John - cesta, průvodce